Od svých šesti do deseti let žil v Jakartě v Indonésii se svojí matkou a nevlastním otcem Lolo Soetorem a v r. 1971 byl poslán zpět k prarodičům na Havaj, kde mohl získat lepší vzdělání. Zde se o něj starala jeho babička Madelyn Dunhamová, jejíž smrt v r. 2008 jej zasáhla tak hluboce, že přerušil svou volební kampaň a zcela neplánovaně s ní strávil poslední chvíle jejího života.
Vzhledem k naprosto odlišné mentalitě i životním zvykům obou rodičů má Barack vlastní sestru Mayu Kassandru (1970) a osm nevlastních sourozenců (z otcovy strany), žijících v Africe.
Po studiu na Columbia University získal ve dvaadvaceti letech titul bakaláře politologie a vzápětí začal pracoval jako komunitní pracovník v New Yorku, poté o dva roky později odešel do Chicaga, aby zde působil jako terénní komunitní pracovník v největší chudinské černošské čtvrti na světě Far South Side. Po smrti 1. afroamerického starosty Chicaga Harolda Washingtona, který díky právnickému vzdělání dokázal prosadit mnoho opatření pro menšiny, se Barack rozhodl studovat na Právnické fakultě Harvardovy univerzity, kterou nejen v r. 1991 ukončil s vyznamenáním, ale poznal zde i svou osudovou lásku - Michelle Robinsonovou (1964), pohlednou a sympatickou právničkou, která je v pořadí třetí první dámou s postgraduálním diplomem (po Hillary Clintonové a Lauře Bushové).
V letech 1993–2004 přednášel ústavní právo na Chicagské univerzitě a v r. 1995 napsal svou autobiografii Sny mého otce: Příběh rasy a dědictví (Dreams from My Father: A Story of Race and Inheritence), která se v roce 2004 stala bestsellerem a její mluvená verze získala v roce 2006 cenu Grammy.
Barackova vysoká politická kariéra začala v r. 1997 jeho zvolením do Senátu státu Illinois, kde pro něj začal po 6 letech pracovat skvělý manažer předvolebních kampaní David Axelrod.
To již byli s Michelle téměř 10 let manželé a společně vychovávali dcery Maliu Ann (1998) a Natashu (2001). Obama své touhy vyjádřil r. 2006 v knize Smělost naděje: Myšlenky na uskutečnění amerického snu (The Audacity of Hope: Thoughts on Reclaiming the American Dream) a v tomtéž roce navštívil Afriku, kde se v Keni - zemi původu svého otce nechal vyšetřit na HIV, aby tak propagoval prevenci a vyšetření této choroby.
V únoru 2007 ve Springfieldu v Illinois Barack Obama oficiálně oznámil, že se bude ucházet o nominaci Demokratické strany do prezidentských voleb v roce 2008. Jeho strategie byla založená na využití internetu, přes který dostal drobné finanční dary od milionů občanů. Nominačního klání se pak zúčastnil spolu s dalšími kandidáty, z nichž největší podporu získala Hillary Clintonová.
Jeho hlavním rivalem z tábora republikánů se stal John McCain (1936), senátor státu Arizona. Debatu, která proběhla 7. října 2008, vyhrál podle bezprostředních anket mezi diváky stanic CNN a CBS Barack Obama, duel se přitom konal za situace, kdy McCain naléhavě potřeboval zvrátit rostoucí podporu soupeře nejen na celostátní úrovni, ale i v klíčových státech, kde je souboj nejtěsnější. Podle průzkum pro CNN považovalo za vítěze Obamu 54% diváků, McCaina jen 30% a v otázce ekonomické krize měl Obama dvacetiprocentní náskok.
Obama se stal 44. prezidentem USA a 20. ledna složil za přítomnosti téměř dvou milionů lidí ve Washingtonu D. C. slavnostní přísahu a ujal se funkce.
Při své první cestě do Evropy počátkem dubna 2009 se nejprve zúčastnil summitu skupiny G20 v Londýně, poté summitu NATO ve Štrasburku a 4. a 5. dubna summitu USA-Evropská unie v Praze. Zde na Hradčanském náměstí přednesl projev, který se týkal převážně problematiky jaderného odzbrojování a který vyslechlo asi 30 000 lidí.
Obama začínal své funkční období jako jeden z nejpopulárnějších prezidentů, podle průzkumů jej v době nástupu do úřadu podporovalo 78 % Američanů, značný pokles míry popularity mu však vynesly nejen důsledky celosvětové krize, ale především kontroverzní pojetí zdravotnické reformy.
Zcela nečekaně získal 9. října 2009 obdržel Nobelovu cenu míru jako jeden z nejméně očekávaných kandidátů. Hlavním důvodem pro zvolení Obamy byly podle příslušného výboru jeho "mimořádné snahy řešit problémy s důrazem na právo a dialog". Barack Obama se v několika svých projevech, mj. v Praze, vyslovil pro svět bez jaderných zbraní, podpořil jednání s muslimskými zeměmi a věnoval se také blízkovýchodnímu mírovému procesu.
V současné době podporuje návrhy zákonů, které prosazují zpřísnění kontroly lobbistů, ale i volebních podvodů, změn klimatu, nukleárního terorismu a péče o válečné veterány.