* 1793 Mošovce — † 1852 Viedeň
bol slovenský politik, básnik a spisovateľ, ideológ slovenského a predstaviteľ českého národného obrodenia, jazykovedec, archeológ, evanjelický kňaz.
Patrí do slovenskej klasicistickej literatúry, zapojil sa do slovenského národnobuditeľského hnutia.
Patril k zásadným osobnostiam hlásiacim sa k politickému programu panslavismu.
Je po ňom pomenovaná planétka (20991) Jánkollár.
Patrí do slovenskej klasicistickej literatúry, zapojil sa do slovenského národnobuditeľského hnutia.
Patril k zásadným osobnostiam hlásiacim sa k politickému programu panslavismu.
Je po ňom pomenovaná planétka (20991) Jánkollár.
Narodil sa v Mošovciach neďaleko Martina. Pochádzal z roľníckej rodiny a trpel nezáujmom otca o humanitné vzdelanie.
Od roku 1819 sa začína jeho tridsaťročné pôsobenie v Pešti, kde bol evanjelickým farárom.
Od roku 1819 sa začína jeho tridsaťročné pôsobenie v Pešti, kde bol evanjelickým farárom.
Veľký evanjelický chrám , kde pôsobil, sa stal dôležitým centrom národného života pešťbudínskych Slovákov. Tu konfirmoval Šándora Petőfiho, vtedy ešte Slováka. V roku 1835 sa oženil s dcérou evanjelického farára Frederikou Schmidtovou . Jeho osobné priateľské kontakty so Štúrom a jeho priateľmi rázne narušilo zavedenie novej slovenčiny, ktorú kritizoval
Počas revolučných udalostí 1848 - 1849 a po nich Kollár pôsobil vo Viedni v službách cisárskeho dvora ako „dôverník vlády pre otázky Slovenska". Podal návrh na samosprávu Slovenska a na slovenské školy s českým vyučovacím jazykom. V roku 1849 ho (ako odmenu Slovákom za účasť v revolúcii na strane Viedne proti Maďarom) vymenovali za mimoriadneho profesora slovanskej archeológie na univerzite vo Viedni. Zameriaval sa na archeologické výskumy.
Bol teoretikom a propagátorom slovanskej vzájomnosti a česko-slovenskej jazykovej jednoty. Opieral sa o princípy Herderovej a Heglovej filozofie dejín. Patril k zástancom austroslavizmu. Utvoril ucelenú filozofickú koncepciu slovanských dejín, ktorá ovplyvnila nielen slovenské, ale aj iné slovanské národné hnutia. Bol aj výborným básnikom, slavistom, kazateľom.
Za svoju prácu dostal medaily a diplomy. Napísal 86 básní. Na svojej fare v Pešti prijímal vzdelancov a literatúru pokladal za ich záležitosti, preto zotrvával pri češtine, hoci revolučné časy žiadali obrátiť sa k ľudu v jeho reči. Tak vznikol rozpor medzi Kollárom a Štúrom. Okrem písania poézie i prózy sa venoval i zbieraniu ľudových piesní v spolupráci s P. J. Šafárikom a J. Blahoslavom-Benediktim. Pri písaní používal pseudonym Čechobratr Protištúrsky.
Prvým literárnym dielom mladého poeta bola báseň Nárek nad súčasnými pomermi v Uhorsku (Deploratio praesentis status Hungariae), vydaná v rokoch 1811 - 1812.
Do slovenskej literatúry sa zapísal predovšetkým básnickou skladbou Slávy dcera. Dielo vyšlo po prvý raz v roku 1824 a malo 150 sonetov v troch spevoch. V rozšírenom vydaní v piatich spevoch a v 615 sonetoch vyšla Slávy dcera v roku 1832.
Svoju lásku k ľudovej piesni prezentoval Ján Kollár v dvojdielnej zbierke Písně světské lidu slovenského v Uhřích.
Do slovenskej literatúry sa zapísal predovšetkým básnickou skladbou Slávy dcera. Dielo vyšlo po prvý raz v roku 1824 a malo 150 sonetov v troch spevoch. V rozšírenom vydaní v piatich spevoch a v 615 sonetoch vyšla Slávy dcera v roku 1832.
Svoju lásku k ľudovej piesni prezentoval Ján Kollár v dvojdielnej zbierke Písně světské lidu slovenského v Uhřích.
Podstatnú časť diela Jána Kollára tvoria úvahy o jazyku a filozofické eseje, ako sú Myšlénky o libozvučnosti řečí vůbec, obzvláště českoslovanské (1823), Jmenoslov čili slovník osobných jmen rozličných kmenů a nářečí národu slovenského, historické a filologické štúdie (1828), úvaha O literárnej vzájemnosti medzi kmeny a nářečími slávskými (1836) a zborník Hlasové o potřebě jednoty spisovného jazyka pro Čechy, Moravany a Slováky (1846).
V mladosti sa Kollár venoval aj písaniu učebníc. V roku 1825 mu vyšla Čítanka anebo Kniha k čítání pro mládež ve školách slovanských v městech a v dědinách, o rok neskôr Šlabikář pro dítky.
Poézia
1811 – 12 Deploratio praesentis status Hungariae (Nárek nad súčasnými pomermi v Uhorsku)
1821 Básně Jána Kollára
1824 Slávy dcera ve třech zpěvích – Sála, Labe, Dunaj
1832 Slávy dcéra – nové vydanie s piatimi spevmi (I. Sála, II. Labe, Rén, Vltava, III Dunaj, IV. Lethe a V. Acheron
1834, 1835 Národnie zpievanky čili Písně světské Slováků v Uhrách
1811 – 12 Deploratio praesentis status Hungariae (Nárek nad súčasnými pomermi v Uhorsku)
1821 Básně Jána Kollára
1824 Slávy dcera ve třech zpěvích – Sála, Labe, Dunaj
1832 Slávy dcéra – nové vydanie s piatimi spevmi (I. Sála, II. Labe, Rén, Vltava, III Dunaj, IV. Lethe a V. Acheron
1834, 1835 Národnie zpievanky čili Písně světské Slováků v Uhrách
1836 rozprava O literární vzájemnosti mezi kmeny a nářečími slávskými
1845 Díla básnická Jana Kollára ve dvou dílích
Próza
1822 Dobré vlastnosti národu slovanského
1843 Cestopis obsahujúci cestu do Horní Italie a odtud přes Tyrolsko a Bavorsko, se zvláštnym ohledem na slavjanské živly roku 1841 konanou
1950 Pamäti z mladších rokov života
1853 Staroitalia slavjanská
1863 Druhá cesta do Vlach
1845 Díla básnická Jana Kollára ve dvou dílích
Próza
1822 Dobré vlastnosti národu slovanského
1843 Cestopis obsahujúci cestu do Horní Italie a odtud přes Tyrolsko a Bavorsko, se zvláštnym ohledem na slavjanské živly roku 1841 konanou
1950 Pamäti z mladších rokov života
1853 Staroitalia slavjanská
1863 Druhá cesta do Vlach
Polemický spis
1846 Hlasové o potřebě jednoty spisovného jazyka pro Čechy, Moravany a Slováky.
Ostatné
1825 Čítanka alebo kniha k čítaní pro mládež ve školách slovanských v městech a deďinách
1826 Šlabikář pro dítky
1831 a 1844 Nedělní, sváteční i příležitostné Kázně a Řeči
1832 Výklad čili přímětky a vysvětlivky ku Slávy dceře
1834 – 35 Národnie zpievanky, čili Písně světské Slovákův v Uhrách jak pospolitého lidu tak i vyšších stavů
1836 O literárnej vzájemnosti mezi kmeny a nářečími slavskými
1846 Hlasové o potřebě jednoty spisovného jazyka pro Čechy, Moravany a Slováky.
Ostatné
1825 Čítanka alebo kniha k čítaní pro mládež ve školách slovanských v městech a deďinách
1826 Šlabikář pro dítky
1831 a 1844 Nedělní, sváteční i příležitostné Kázně a Řeči
1832 Výklad čili přímětky a vysvětlivky ku Slávy dceře
1834 – 35 Národnie zpievanky, čili Písně světské Slovákův v Uhrách jak pospolitého lidu tak i vyšších stavů
1836 O literárnej vzájemnosti mezi kmeny a nářečími slavskými
Biografia
Paměti z mladších let života
Editorské práce
1823 a 1827 Písně světské lidu slovenského v Uhrích 1-2 (spolu s P. J. Šafárikom)
1834 a 1835 Národnie zpievanky
1846 Hlasové o potřebě jednoty spisovného jszxks pro Čechy, Moravany a Slováky
Paměti z mladších let života
Editorské práce
1823 a 1827 Písně světské lidu slovenského v Uhrích 1-2 (spolu s P. J. Šafárikom)
1834 a 1835 Národnie zpievanky
1846 Hlasové o potřebě jednoty spisovného jszxks pro Čechy, Moravany a Slováky
Vedecké práce
1828 Jmenoslov čili slovník osobných jmen rozličných kmenů a nárečí narodu slovenského
1830 Rozpravy o jmenách, počátkýách i starožitnostech národu slavského a jeho kmenů
1837 Über die literarische Wechselseitigkeit zwischen den verschiedenen Stämmen und Mundarten der slawischen Nation
1839 Sláva bohyně a původ jména Slawův čili Slovjanův
1853 Staroitalia slovjanská
1854 O literárnej vzájomnosti
Výbery
1862 – 63 Spisy Jána Kollára I-IV
1887 Sebrané drobné básně
1893 Výber z Kollárových básní
1946 Slávy dcera
1950 Pamäti z mladších rokov života
1952 Vlastenec
1953 Národnie zpievanky
1954 O literárnej vzájomnosti
1957 Slovník slavianskych umelcov
1828 Jmenoslov čili slovník osobných jmen rozličných kmenů a nárečí narodu slovenského
1830 Rozpravy o jmenách, počátkýách i starožitnostech národu slavského a jeho kmenů
1837 Über die literarische Wechselseitigkeit zwischen den verschiedenen Stämmen und Mundarten der slawischen Nation
1839 Sláva bohyně a původ jména Slawův čili Slovjanův
1853 Staroitalia slovjanská
1854 O literárnej vzájomnosti
Výbery
1862 – 63 Spisy Jána Kollára I-IV
1887 Sebrané drobné básně
1893 Výber z Kollárových básní
1946 Slávy dcera
1950 Pamäti z mladších rokov života
1952 Vlastenec
1953 Národnie zpievanky
1954 O literárnej vzájomnosti
1957 Slovník slavianskych umelcov
Ján Kollár zomrel vo Viedni 24. januára 1852.
Najprv ho pochovali vo Viedni a v roku 1904, keď sa rušil Cintorín sv. Marka, ho mali pôvodne previezť do rodných Mošoviec, ale nakoniec jeho telesné pozostatky boli uložené na Olšanských cintorínoch v Prahe.
Zdroj: TASR | 5.8.2008
Najprv ho pochovali vo Viedni a v roku 1904, keď sa rušil Cintorín sv. Marka, ho mali pôvodne previezť do rodných Mošoviec, ale nakoniec jeho telesné pozostatky boli uložené na Olšanských cintorínoch v Prahe.
Zdroj: TASR | 5.8.2008
Nápis na pamätníku J. Kollára v Mošovciach
Reklamy na stránke nedokázem ovplyvniť...sorry!!!
Zdroj: okrem vlastných materiálov je zdrojom moja mailová schránka, kde dostávam rôzne materiály od priateľov, ak by sa materiál dotkol niečich ochranných práv- napíšte mi a zjednám nápravu.ďakujem!!!